Zahradní koučing

  • Ještě než se pustím do vysvětlování pojmu zahradní koučing, ráda bych se zamyslela nad
    vztahem dnešní generace majitelů rodinných domků nebo chat ke svým zahradám. Nechci teď psát o lidech, kteří nemají vůbec žádný vztah k okolí svého domu a svůj pozemek v nejlepším
    případě využívají jen jako skladiště pro zatím neupotřebený stavební materiál nebo naopak o
    lidech narozených se „zelenými prsty“, pro něž je jejich zahrada celoživotní vášní a
    koníčkem.

    Mé úvahy se týkají lidí, pro které není zahrada, ačkoliv jim samozřejmě na jejím vzhledu
    hodně záleží, tím nejdůležitějším zájmem a nechtějí jí také věnovat většinu svého volného
    času. Zapředete-li s nimi rozhovor na téma jejich vztahu k vlastní zahradě, dostanete velmi
    rozporuplné odezvy. Na jedné straně téměř všichni sní o krásném inspirujícím prostředí, které
    zpříjemní jejich životy a vylepší životní úroveň, na druhou stranu často frustrovaně přiznávají,
    že jejich zahrada bohužel nesplnila očekávání, která do ní vkládali.
    Velmi nápadné je to hlavně u skupiny lidí, kteří velmi rádi listují v zahradních časopisech,
    obdivují v nich perfektní fotografie upravených zahrad a sní vlastní malé sny o idylickém
    životě v takovém úpravném prostředí. Takto vyzbrojeni se pak obrací na odborníky, pracující
    v tomto oboru, bohužel s očekáváními, která jsou značně nerealistická. Na rozdíl od svých
    předků už totiž většinou nemají žádné vlastní zkušenosti s péčí o neustále se vyvíjejicí
    přírodní ekosystémy, takže nerozumně očekávají, že tito odborníci jako zázrakem vytvoří
    zcela bezúdržbovou zahradu, kde se rostliny budou zelenat a nejlépe i kvést po celý rok,
    jakákoliv vyhlédnutá rostlina se bude neustále předvádět pouze ve špičkové kondici a to bez
    ohledu na dané podmínky jejich zahrady a hlavně, celá zahrada bude působit dokonale a
    upraveně už od svého založení až do posledního dne jejich pokojného života, kdy jejich
    jedinou povinností v tomto zeleném ráji bude odpočinek a relaxace.
    A někteří odborníci ve snaze vyhovět náročnému klientovi se opravdu činí. Zahradu hustě
    zaplní už vzrostlými stromy, velkým množstvím nenáročných jehličnanů a keřů (sadí zásadně
    do geotextilií k omezení růstu plevelů), založí dokonalý trávník a své dílo korunují instalací
    umělé závlahy. Výsledek je úpravný a dokonalý téměř jako v zahradních časopisech, takže
    v následujících měsících převládá všeobecná spokojenost, od zahrady se teď očekává, že
    začne půvabně zrát k naprosté dokonalosti a harmonii.
    Jenže pak vstoupí do hry samotná Příroda s ambicemi, které se zásadně rozchází
    s požadavky těchto zatím nic netušících nešťastníků. A začnou se dít věci.
    Vzrostlé stromy s nedostatečným kořenovým systémem, přivyklé nadstandardní péči školek
    se jen tak snadno nedokáží vyrovnat s prostředím nové zahrady, takže bez zvýšené a velmi
    intenzívní péče majitelů se potýkají s mnohými zdravotními problémy a živoří.
    Keře vysazené v nerealisticky vysokých počtech tak, aby i v malých prodejních velikostech
    zaplnily pro ně vymezené plochy, se samozřejmě začnou snažit dosáhnout své přírodou
    určené velikosti – jenže ouha, chybí prostor k jejich přirozenému vývoji. Navíc jejich kořeny
    brzy vyčerpají dostupnou půdu. Částečným řešením by bylo další obohacení půdy např.
    kompostem pro zlepšení její struktury a kondice, které by vedlo ke zlepšení životních
    podmínek rostlin. Bohužel ani to díky fyzické bariéře mulčovací textilie není proveditelné,
    takže se tyto traumatické podmínky brzy opět projeví na vzhledu a zdravotním stavu rostlin.
    Navíc majitelé zahrady brzy zjistí, že záhony se i tak brzy zaplevelí, protože semena plevelů
    snadno putují vzduchem a brzy se jim podaří kolonizovat i geotextilií mulčované záhony.
    Výhony keřů se v konkurenční snaze dosáhnout maximálního množství slunečního záření
    začnou nadměrně vytahovat do výšky a deformovat, ztrácí olistění a velmi špatně kvetou,
    rostliny tak velmi brzy ztratí svůj přirozený tvar a půvab,…….. a takto bych mohla
    pokračovat ještě hodně dlouho.
    S přibývajícími měsíci a léty taková zahrada bohužel neroste do krásy, ale jak postupně
    přibývají nové a nové problémy, k jejichž řešení nemají majitelé zahrady dostatek znalostí a
    zkušeností, jejich vysněná zahrada se snadno změní v nevyčerpatelný zdroj frustrace a
    nespokojenosti.
    Pak tady máme další skupinu majitelů zahrad. Tito lidé také jsou často také nepoznamenáni
    znalostmi nebo zkušenostmi potřebnými k založení zahrady, disponují však obvykle láskou
    k rostlinám, obvykle i velkou dávkou energie a nadšení a hlavně obrovským odhodláním
    zvládnout tento úkol vlastními silami. Rychle a často i správně dospějí k závěru, že jen oni
    sami mají přece nejlepší představu, jak by jejich vysněné zahradní útočiště mělo vypadat.
    Koneckonců zadáním tvorby zahrady profesionálům není často z mnoha důvodů garantováno,
    že představy majitelů zahrad musí být beze zbytku naplněny. Takže se s velkým nadšením
    pustí do této práce sami. Bohužel také oni mohou brzy narazit na mnoho problémů.
    Předně, často nepovažují za podstatné zkoumat podmínky pro růst rostlin na vlastním
    pozemku, o předvýběru vhodných rostlin, kterým by se právě v jejich zahradě mohlo dařit, už
    nemůže být vůbec řeč. Výběr rostlin se obvykle zvrhne v náhodný nákup čehokoliv, co je
    schopné tyto lidi při návštěvě zahradních center zaujmout. Často právě oni nakupují také
    rostliny, které nejsou pro naše klima vhodné a mají malou šanci přežít naše kontinentální
    mrazivé zimy.
    Takto vybaveni řeší posléze problém, jak rostliny rozmístit ve své zahradě. Postupují
    různými, více či méně sofistikovanými metodami, od přístupu „zasadíme to tam, kde pes
    vyhrabe díru“ až po vysoce organizovaný přístup výsadby rostlin do pravidelných řad,
    kopírující uspořádání vojenských jednotek při přehlídkách. A to ani moc nepřeháním….
    Dobrou zprávou pro tyto nadšené zahradníky je, že část rostlin vždy přežije a při troše
    pozorovacího talentu a dobré vůle takového novopečeného zahradníka i rostliny časem najdou
    vhodnější stanoviště. Přece jen, chybami se lidé nejlépe učí, takže pravděpodobnost, že po
    několika letech vytrvalého úsilí se bude zahrada blížit počátečním představám, je opravdu
    vysoká. Bohužel ale nároky na lidskou energii jsou velmi vysoké (majitelé těchto zahrad si
    časem začnou stěžovat na nikdy nekončící práci) a proti prvotním předpokladům se tyto
    zahrady také notně prodraží.
    Shrnu-li výsledky svého malého průzkumu, je zřejmé, že to, co všem těmto nespokojeným
    zahradníkům chybí, je opravdu účinná pomoc při jejich snahách o vytvoření a udržování
    přitažlivých, na míru vytvořených zahrad, kde by byl jejich majitelům také ponechán prostor
    pro využití jejich vlastní kreativity, energie a nadšení.
    Jsem přesvědčená, že právě z těchto důvodů se ve vyspělých státech začíná objevovat nový
    typ profesionálů (tzv. garden coaches – pro nás zahradní koučové), jejichž pracovní náplní je
    pomoc lidem ušetřit čas, peníze a hlavně frustraci v jejich snahách o vybudování krásné a
    funkční zahrady. Vyhledání zahradního kouče je pro majitele zahrad vlastně jakousi zlatou
    střední cestou mezi předáním veškeré odpovědnosti za vlastní zahradu specializovaným
    firmám nebo opačným řešením spolehnutím se úplně na vlastní síly. Dobrou zprávou pro
    majetné klienty je, že tato služba není zdaleka tak finančně náročná jako platby za komplexní
    služby zahradních firem.
    Další výhodou je, že spoluprací se zahradním koučem neprofituje pouze zahrada klienta, ale
    také sám klient, protože zahradní klučino je samozřejmě také nejefektivnějším způsobem
    vzdělávání klienta, který takto jednoduše vstřebává informace a praktické znalosti pro
    zvládnutí péče o zahradu v budoucnosti.
    A co je tedy konkrétně náplní práce zahradního kouče?
    V první řadě poradit klientovi, jak si navrhnout funkční a přitažlivou zahradu tak, aby
    splňovala požadavky všech členů rodiny klienta. Pomůže také odhalit všechny pozitivní
    stránky pozemku a navrhnout, jak je co nejefektivněji využít. Také je schopen probrat
    s klientem budoucí vývoj zahrady a navrhnout opatření pro to, aby vyvíjející se zahrada
    přinášela co nejvíce radosti a minimum zbytečných problémů.
    K práci zahradního kouče také samozřejmě patří spolupráce na správném výběr rostlin pro
    daný pozemek a i pomoc s jejich nákupem.
    Extrémně důležitou částí spolupráce mezi zahradním koučem a klientem je naučit klienta,
    jak prakticky udržovat jeho zahradu v optimálním stavu. Společně lze zvládnout základy těch
    nejdůležitějších zahradních technik, jako jsou příprava půdy, výsadba rostlin, správné
    zavlažování, prořezávání i speciálnějších činností jako např. návrh a péče o minizahrádky
    v nádobách nebo postupy omezující použití pesticidů a herbicidů na zahradě. Záleží vždy na
    potřebách a preferencích klienta.
    A v neposlední řadě mezi to nejdůležitější, co se spoluprací se zahradním koučem lze naučit
    je sebedůvěra, nadšení a radost z vlastní práce v krásném prostředí. Každá zahrada přece
    může být jedinečným prostorem pro rozvíjení osobnosti majitele, nejen frustrující zdroj
    neřešitelných a obtěžujících problémů. Nejvyšším cílem pro každého zahradního kouče je
    otevřít svým klientům dvířka k uplatnění jejich vlastní tvořivosti, která vnáší do našich životů
    uspokojení a radost. Využití naší vrozené tvořivosti totiž dokáže jako máloco jiného vnést do
    našich životů naplnění touhy po smyslu i důstojnosti lidského života, daleko přesahující naše
    všední zkušenosti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *